Tým podpory rodin

 

Mgr. Veronika Smaženková

činnosti zaměřené na rodinu

veronika.smazenkova@balanc.org

721 901 607

veronika

Proč podpora rodin dětí s postižením? Vlastně je to zásluha mého syna. Zásluha často probdělých nocí, jeho pláče a nespokojenosti, nocí, kdy jsem často myslela na mámy, které to mají ještě těžší, protože se starají o dítě těžce nemocné či s postižením a nezřídka jsou ještě na to samy.

Několikrát mě napadlo, že „když jsme před lety založili občanské sdružení Balanc…nedalo by se přes ně podpořit i rodiče dětí s postižením?“

Tyto první myšlenky se mi honily hlavou před pěti lety. Pak přišly první návštěvy v rodinách, první dobré zkušenosti a rozhodnutí pokračovat dál a „službu“ dále rozvíjet. V našem Balanc, z.ú. nyní zakládáme Centrum, které se mimo jiné zabývá podporou rodičů a pečujících osob, které se starají o děti s postižením. Tato podpora je přímo „šitá na míru“ konkrétní rodině. Společně s každou rodinou hledáme, co rodina potřebuje a jak k tomuto cíli dojít.

Rozjíždíme také projekt databáze, kde si mohou lidé s postižením a rodiče či pečující osoby o děti s postižením vyměňovat své zkušenosti s odborníky apod.

Je to výsledek,  kterého by nebylo bez mých kolegů – současných i těch, kteří s námi byli v samém začátku. Jsem také ráda, že máme v týmu kolegyni, která spojuje rodiče, učitele a děti ke společnému hledání cest, jak dítě s nerovnoměrným vývojem či uričitým postižením podpořit v předškolním či školním zařízení.

Podporu rodinám s dětmi s postižením nabízím kromě Olomouce především na jihu Moravy (býv. okr. Hodonín), kde bydlím spolu s manželem a svými dvěma dětmi. Miluji hudbu, věnuji se muzikoterapii a k práci s lidmi s postižením a s rodinami mě nasměroval vystudovaný obor speciální pedagogiky pro první stupeň ZŠ na PdF Univerzity Palackého v Olomouci, nezapomenutelný rok a půl v denním centru pro lidi s mentálním postižením a psychickým onemocněním v Zábřehu na Moravě, práce s dětmi coby učitelka prvního stupně, moji kolegové z Balanc, z.ú., psychoterapeutický výcvik u skupiny Narativ v Brně a v Daletu v Olomouci, kurzy, workshopy,…a především mé děti a lidé kolem mě, přátelé, od kterých se mohu učit nebo s nimi jen tak příjemně být.

 

 

Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D.

činnosti zaměřené na rodinu

pjurkovicova@gmail.com

775 698 330

peťa

Moju cestu k práci s rodinami detí so špecifickými potrebami by som popísala ako špirálu, v strede ktorej sa nachádzam teraz a na vonkajšom okraji ktorej som sa nachádzala približne na začiatku štúdia špeciálnej pedagogiky na Univerzite v Bratislave. Mnoho rôznych projektov, ktoré sme s kolegami na fakulte realizovali, ma postupne orientovalo stále viac na pochopenie, podporu a rozvoj samostatnosti ľudí so zdravotným postihnutím. Najviac som sa venovala dospelým osobám s mentálnym postihnutím a akýmkoľvek aktivitám, ktoré umožňovali ich zážitok slobody, samostatnosti a sebahodnoty. Čím väčšiu slobodu a dôveru vo vlastné schopnosti som videla u týchto ľudí, tým častejšie som „narážala“ na strach, nepochopenie až odmietanie u ich rodičov. Postupom času sa môj záujem začal uberať aj smerom k podpore rodičov, aby boli aj oni schopní vidieť a s radosťou a slobodne zažívať samostatnosť a dospelosť svojich „detí“.

Dnes, po získaní doktorátu zo špeciálnej pedagogiky, učím na Pedagogickej fakulte Univerzity Palackého v Olomouci. Zameriavam sa najmä na poradenstvo a podporu osôb v zložitých životných etapách, medzi ktoré môže okrem iných patriť aj existencia člena rodiny so zdravotným postihnutím.

Absolvovala som 5-ročný psychoterapeutický výcvik v prístupe zameranom na človeka (PCA) podľa Rogersa v Bratislave a ročný kurz zameraný na dialogické prístupy v poradenstve a terapii v Brne. Tieto skúsenosti teraz využívam v mnohých oblastiach svojej pedagogickej, poradenskej a terapeutickej praxe.

Z dodržiavania princípov humanistického a dialogického prístupu v praxi ma však najviac skúša moja 2-ročná dcéra.

 

 

Mgr. Ivana Horváthová, Ph.D.

činnosti poskytované ve školách

horvathova-ivana@seznam.cz

773 542 880

ivana

Když jsem byla malá a začala chodit do školy, tak jsem často slýchávala: „Dávej pozor!“; „Napiš to lépe?“ nebo „Seď v klidu…“

Možná mě i tyhle věty přivedly ke studiu speciální pedagogiky v Bratislavě. Díky doktorskému studiu jsem se mohla více vyprofilovat, a zde jsem se začala blíže věnovat dětem s poruchami učení a chování, orientační diagnostice a problematice školní zralosti.

Věřte mi, že někdy ty věty slýchám i teď, když už jsem dospělá.

Proto za poslední roky na danou problematiku nahlížím komplexněji. Snažím se propojit osobní zkušenost s vědeckými poznatky.

Nabízím rodině, dítěti i pedagogům porozumění aby lépe porozuměli dítěti, které může mít jisté obtíže v učení. Nejlépe se mi pracuje ve spolupráci se školou, učiteli a rodiči.

Někdy se setkávám s bezvýchodností situace – učitel ani rodič si neví rady. Neumí vždy nastavit práci vhodným způsobem, a to může vést k opakovanému zklamání. Těmto selháním a zklamáním se lze někdy vyhnout.

Správný start ve vzdělávací dráze dítěte mnohdy ovlivňuje celý proces vzdělávání.

Neslibuji zázraky, umím ale hledat cesty, jak situacím předcházet či je změnit a přenastavit ve spolupráci s celým týmem, kterého se to týká.

 

 

Mgr. Erik Kovářík

konzultace

erik.kovarik@balanc.org

722 502 311

erik

Vždycky jsem rád něco opravoval a spravoval. Asi proto teď spravuji neziskovku. Pocházím z Moravské Třebové, kde jsem vystudoval sociálně-správní činnost (jak jinak). V Olomouci mě pak čekalo mnoho let, během nichž jsem konečně dostudoval speciální pedagogiku se zaměřením na ortokomunikaci. Tím, že mě vždycky víc než studium táhla praxe, působil jsem jako osobní asistent, asistent pedagoga, učitel, sociální pracovník nebo třeba lektor. V rámci své činnosti v Balancu se snažím těžit z různých vlivů a zkušeností, které mě v životě potkaly. To mi dává možnost značného rozhledu a nadhledu. Ale tu skutečně hlubokou odbornost nechávám rád na své kolegy.

V rámci podpory rodin působím jako občasný a nepravidelný konzultant. Tam kde se hodí postoj méně zasvěceného, který spíše tuší, než aby „věděl“.